deti a sova… tolik houkala, hu a hu a hu … Tahle lidová písnička mě napadla, když jsem pozoroval účastníky 23. ročníku Dětské Strážnice, jak s sebou všude tahají asi tak půlmetrové plyšové sovy. Nosili je na představení, kde jim v zákulisí hlídaly hudební nástroje, brali si je na noc na ubytovnu, jezdily s nimi v autobuse a dokonce se s dětmi podívaly i na místní radnici do obřadní síně. Vlastně tam byly dřív než děti.
    Jak už se stalo při Dětské Strážnici tradicí, každý soubor, který tu vystupuje, si domů odváží velikého plyšáka. Letos to byly sovy a na zástupce souborů čekaly v obřadní síni městského úřadu. Tam „souboráky“ slavnostně přijal starosta Strážnice pan Šašinka a sovy jim předával.
    Toto je zároveň poloviční vysvětlení k článku Od zpěváčků k sovám, který tady nedávno vyšel. Poloviční proto, že ještě musím vysvětlit ty zpěváčky. Je to snadné. Malí zpěváci lidových písní se nedávno sešli ve Velkých Losinách, aby v republikovém finále soutěžili o titul Zpěváček 2005. A na Dětské Strážnici jsem některé soutěžící potkal znovu. Dokonce tu byla i předloňská vítězka Jana Otáhalová. I toto je jeden z důkazů, že Dětská Strážnice má vysokou úroveň. Myslím si, že ti, kteří 27. a 28. května ve Strážnici byli mi to mohou potvrdit. Vlastně si to můžete poslechnout i vy při prohlížení zvukových fotoalb. Jsou k vidění a slyšení ZDE a ZDE.

    Autor