Radka PáleníkováRůzné obory lidské činnosti mají svá zvláštní profesní tajemství. Většinou to nejsou poučky přednášené ve školách a běžně zveřejňované v učebnicích, ale zkušenosti získané dlouholetou praxí. Úspěšní fotografové divoké přírody přiznávají, že sice používají objektivy a stativy takové i makové, ale když přijde na focení opravdu při zemi, pak bez ohledu na značku je prý nejlepším stativem vlastnoručně zhotovený pytlík fazolí. Přemýšlím, jaké triky a tajemství mají schované ti, kteří se věnují dětem. Mou pozornost znovu a znovu přitahuje fotka jednoho z táborových vedoucích. Za nadšením, s kterým vypráví o činnosti oddílu, si schovává malé osobní tajemství – svět výprav do přírody, soutěží a her ho jako kluka okouzlil natolik, že jej chce nabízet dalším. Ví, jak u něj fungovalo, když poprvé narazil na tajné písmo, když bojoval o body v dlouhodobé etapové hře. Snaží se tuhle zkušenost předat dál. Je na něm vidět, že to dělá rád. Bez ohledu na vložený čas a energii ho to baví. A věřím, že právě takoví lidé dokáží k činnosti s dětmi přilákat další. Nebudou jich zástupy a nebude to třeba hned. Je pravda, že kolem nejmladší generace je dnes stále víc lákadel. Ale kouzlo dobré party, neviditelného písma, vlastnoručně rozdělaného ohně či samostatně zhotovené lžíce stále funguje.
    Radka Páleníková

    Autor