crdm Většina z členských sdružení ČRDM před nedávnem dokončila vyúčtování státních dotací, čímž se finančně i myšlenkově rozloučila s uplynulým rokem. Pro ČRDM neskončil jen jeden rok, ale celé období, které obsahovala Strategie ČRDM na léta 2006-2010. Jak její schválení a diskuse k němu probíhala, si mohou tehdy přítomní osvěžit a nepřítomní se poinformovat ze zápisu z 5. Kongresu ČRDM.

    Do 10. února zasílala členská sdružení jeden ze zásadních podkladů – dotazníky, kterými se vyjadřují k jednotlivým částem Strategie a k tomu, jak se naplnilo jejich očekávání v dané oblasti a jak by se měla dále vyvíjet. Na zpracování dotazníků s použitím expertních stanovisek existujících pracovních skupin a poradních orgánů ČRDM (např. Zahraniční komise a Komory krajských rad) naváže také SWOT analýza.
    Nelze se určitě obávat, že by na dalším Kongresu nebylo o čem diskutovat. Některá témata a oblasti, která ležela na stole před pěti lety, doznala dynamických změn. Takovým příkladem je rozvoj krajských rad dětí a mládeže a jejich postavení v ČRDM. V době, kdy se Strategie schvalovala, se jednalo o málo zastoupené členské organizace, v roce 2010 se jejich počet ztrojnásobil a změnou Stanov ČRDM vznikl poradní orgán, který krajské rady uvnitř ČRDM sdružuje a umožňuje jim jedním silným hlasem vyjadřovat k tématům s dopadem na regionální úroveň.
    Naproti tomu částečně příbuzné téma malých organizací – členů ČRDM se od posledního Kongresu nedočkalo žádné nosné diskuse vedoucí k novým řešením. Určitým signálem a startem by mohla být debata, kterou na 32. Valném shromáždění na jaře 2010 vyvolala zástupkyně Asociace debatních klubů v souvislosti se způsobem zastupování sdružení s nepřímým mandátem v Komoře.

    V agendách národní rady se objevila v posledních letech také zcela nové témata. Jako širší a průřezové téma to bylo např. téma „prevence sexuálního zneužívání při práci s dětmi a mládeží“, kterým se ČRDM začala zabývat v roce 2008. V následujícím roce schválilo Představenstvo ČRDM Kodex (v pdf), který by si jistě zasloužil, aby byl také prostřednictvím Strategie posunut dále, resp. níže – do každodenního života jednotlivých členských organizací.
    V roce 2007 proběhl zatím první a osamocený pokus o vytvoření společného reprezentativního stanoviska k tématu, které není explicitně zaměřeno na sdružení dětí a mládeže, jejich financování a legislativu. Jednalo se o stanovisko ke snížení hranice trestní odpovědnosti, které bylo vráceno na 27. Valném shromáždění pracovní skupině s takovými připomínkami, že už fakticky nemohlo být znova přepracováno.
    Jelikož právě vytváření stanovisek k obecnějším tématům ve společnosti z pozice „mluvčího“ zájmů dětí a mládeže je běžným znakem vyspělých demokratických národních rad, mohou se nyní v rámci tvorby nové Strategie začít hledat cesty, jak takové procesy strukturálně, technicky a procesně uvést v život.

    Na každý pád se otevírá mnoho příležitostí pro budoucnost ČRDM, které by právě nyní měli různými způsoby formulovat všichni ti, kterým na národní radě, silné dovnitř i navenek, záleží.


    Na otázku: S jakým největším úkolem/ výzvou se ČRDM podle Vás musí vypořádat v nové Strategii na další období? odpovídají někteří z nich.

    Aleš Sedláček, předseda ČRDM a Pavel Trantina, bývalý předseda ČRDM při jednání v Bruselu, únor 2011 Aleš Sedláček, předseda ČRDM
    Největší výzva? Vidím pár okruhů, které považuji za inovativní, ale o žádném z nich nemohu mluvit jako o zásadní výzvě. Domnívám se, že současná strategie je nastavená dobře a je stále co vylepšovat. Stále přicházejí nové podněty, na které je potřeba reagovat. Stále je potřeba komunikovat témata, která bezprostředně souvisí s naší činností, stejně tak, jako je nutné posílit expertní roli ČRDM. Musíme stále hledat přívětivější komunikaci směrem ke sdružením. Novými podněty může být servis v oblasti hromadných slev pro členy sdružení. Zajímavé jsou i první pokusy na propojení ČRDM a akademických pracovišť. Rozvoj si slibuji i v oblasti zahraničí i díky členství v Youth Foru, které se nám podařilo v minulém roce dosáhnout. Pokud se bavíme o participaci, vidím zde velký prostor ve spolupráci s krajskými radami, protože nejpřirozenější zapojení do věcí veřejných je právě v malých městech a obcích.
    Něco hodně konkrétního? Zákon o dobrovolnictví je pro mě osobní výzva, stejně jako mám velký zájem na tom, aby projekt Klíče pro život přinesl pozitivní výstupy do sdružení.

    Pavel Trantina, šéf pracovní skupiny pro vyhodnocení a tvorbu Strategie
    Aniž bych chtěl jakkoli předjímat výsledky jednání pracovní skupiny, osobně nevidím žádnou klíčovou výzvu, která by snad měla být nadřazena ostatním. Ve všech oblastech stávající strategie došlo k pokroku a u všech je potřebná další mravenčí práce na dosažení původních cílů a těch nově stanovených. Příkladem budiž jednání se státem, který nás bere jako partnera, ale je zapotřebí nekončícího úsilí o obnovování dobrých vztahů s jeho reprezentanty. Nebo v oblasti zahraničí jsme dosáhli členství v Evropském fóru mládeže, ale je teď na nás, abychom se stali členy plnými a plnohodnotnými. U přijímání členů má ČRDM víceméně jasno, ale praxi je třeba kodifikovat. Podobně je to s ambicemi krajských rad, jejich udržitelností a možnostmi, které mohou hrát v krajích. V poslední době se více prosazuje „advokační“ role ČRDM, tedy působení jako skutečného obhájce zájmů a práv dětí a mládeže v oblastech, která nejsou pouze doménou sdružení. A v tom vidím velký prostor pro evoluci do budoucna.

    Jan Burda, předseda krajské rady Vysočina a zástupce krajských rad v ČRDM Jan Burda, mluvčí Komory krajských rad
    Myslím, že největší výzvou pro další období bude koordinace spolupráce s komorou krajských rad, která si stále více vydobývá své místo na slunci. Základní principy spolupráce jsou dohodnuty, je však třeba hodně pracovat na jejich realizaci a posunutí spolupráce „do dalšího levelu“. Krajské rady mohou být prodlouženou rukou ČRMD v krajích a zároveň mohou přenášet důležité informace z krajů a malých místních organizací na ČRDM. Zde vidím určitý dluh ČRMD vůči komoře krajských rad.
    Je však třeba dodat, že ne ve všech krajích krajské rady fungují a že ne všechny krajské rady jsou členy ČRDM. Zde je zase velký prostor pro práci komory.
    Je před námi hodně výzev a záležet bude jen na nás…

    Josef Valter, právník a předseda sdružení Děti bez hranic na pražské RVVZ 2010 Josef Valter, jeden ze zástupců Komory a předseda Revizní komise ČRDM
    Z mého pohledu, zástupce malého sdružení, bude největším úkolem ČRDM v nové Strategii, vypořádat se se vztahem této národní rady k malým sdružením, definovat jejich místo a faktické uplatnění v rámci struktur ČRDM. Bude zajímavé sledovat, nakolik je četnost malých sdružení pro ČRDM „zajímavá“ a nakolik bude snaha velkých sdružení a faktických „vládců“ v národní radě přesunout jejich menší kolegy do krajských rad, ať již právně (změna stanov a ukončení členství v ČRDM) nebo fakticky (izolace malých sdružení a programové nastavení národní rady jako zástupce velkých sdružení a krajských rad).

    Autor