„Má už na kahánku. Na její místo se tlačí jiní,“ zamýšlí se nad osudem fenoménu zvaného výprava Jiří Oulický v článku uveřejněném na serveru iHNED. A nabízí i výčet konkurentů: Výlet. Túra. Výšlap. Puťák. Vandr. Vycházka. Čundr. Pochod.
Jenže…
„Výprava za město,“ konstatuje dále, „znamená uvařit si v přírodě čaj, vystřelit z vlastnoručně vyrobeného luku, pozorovat ostříže, jak svádí s poštolkou boj o myš, roztočit nad hlavou laso, usínat s očima upřenýma na hvězdy, vykonat dobrý skutek a zahladit po sobě všechny stopy tak, aby nikdo nepoznal, že se nějaká výprava konala.“
Výprava jako ohrožený druh volnočasové aktivity?
Od Redakce