Dobrý člověk ještě žije. Tímto okřídleným rčením zakončil 13. srpna 2014 předseda Společenství harmonie těla a ducha (SHTD) Vladimír Bílek svoji děkovnou řeč, pronesenou k zástupcům sponzorských firem, jež se poskládaly na tzv. sociální vůz.

    Prostorná multifunkční osobní dodávka Dacia Dokker teď bude díky nim (i agentuře Kompakt spol. s r.o., jež se ujala stránky organizační) sloužit potřebám spolku, který se programově věnuje jak zdravým, tak především zdravotně či sociálně hendikepovaným dětem. Jak na setkání zaznělo, jde přitom o děti s poměrně závažnými diagnózami; v řadě případů by si o „běžné“ spolkové činnosti – včetně zážitků z letního tábora – mohly leda tak nechat zdát.

    Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha a s ní spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer)Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha, s ním spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer)„Upřímný dík za to vám všem přítomným. Velice si toho vážíme – a věřte, že ty dětičky ho potřebují,“ řekl Vladimír Bílek při přebírání klíčků od darovaného vozu. Zaparkován byl před budovou Klokánku Štěrboholy v Praze 10, s nímž SHTD dlouhodobě spolupracuje a v jehož prostorách se setkání se sponzory také uskutečnilo. Během neokázalé, spíše komorní akce předseda SHTD přítomným dárcům „svoji“ neziskovou organizaci obšírněji představil a zároveň jim přiblížil hlavní smysl její činnosti. Některé důležité aspekty následně zdůraznila i dětská lékařka pracující pro SHTD Ludmila Chýleová.

    Předseda SHTD Vladimír Bílek: Jen pro vaši představu, na našem táboře letos bylo sto čtyřicet účastníků, z toho čtyřicet epileptiků a asi pětatřicet dětí z dětských domovů (foto Jiří Majer)Společenství harmonie těla a ducha pečuje zejména o děti s epilepsií, hydrocefalem, mozkovou obrnou, autismem, mozkovými dysfunkcemi, enurézou, poúrazovými stavy apod. Věnuje se rovněž dětem v náhradní rodinné a výchovné péči, tedy svěřencům pěstounů, dětem z problémových rodin, a hlavně těm z dětských domovů a Klokánků – ať už z většinové společnosti, z romského etnika či z dalších národnostních menšin.Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha, s ním spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer)Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha, s ním spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer) „Jen pro vaši představu: my jsme se před několika dny vrátili z letních táborů, tam jsme měli sto čtyřicet účastníků, z toho čtyřicet epileptiků a asi pětatřicet dětí z dětských domovů,“ nastínil Vladimír Bílek. Podotkl, že akce pořádané SHTD jsou otevřené všem dětem bez rozdílu – a pokud možno všem společně. „Snažíme se ty děti dávat dohromady – tak, jak to v životě skutečně je. Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha, s ním spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer)Dětem se věnujeme po celý rok, čili máme klubovou činnost, máme víkendové aktivity a prakticky veškeré prázdniny v roce se pohybujeme na ozdravných pobytech,“ dodal.

    Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha, s ním spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer)Rekreační zařízení využívaná Společenstvím přitom nabízejí potřebné zázemí, jako třeba Hnačov v šumavském podhůří. „Máme tam posilovnu, masérnu, saunu. Jde o krásné prostředí obklopené lesy a vedle je Hnačovský rybník, který má příjemnou pláž a kde není hloubka. Což je výhoda zejména u epileptiků. Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha, s ním spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer)Naučit například epileptické děti plavat je velký problém, protože záchvaty typu grand-mal se dějí ve zlomku vteřiny, to není tak, že byste viděli, že se ta voda ´vaří´ a někdo by křičel o pomoc… A zrovna tak se musejí hlídat děti s autistickými problémy,“ přiblížil náročnost práce se zdravotně hendikepovanými Vladimír Bílek.

    Ze setkání představitelů Společenství harmonie těla a ducha a s ní spolupracujících organizací a sponzorů, kteří se poskládali na multifunkční osobní dodávku darovanou SHTD (foto Jiří Majer)SHTD se podle jeho slov věnuje dětem komplexně, a to v několika rovinách: tělesné a pohybové včetně zdravotní tělesné výchovy, regenerační a rehabilitační, edukační a v rovině integrační. „V ní klademe důraz na dramatickou výchovu, protože tam se odstraňuje tréma a zapojují se do kolektivu jako celku. Máme Večery básníků, Večery pod lampou, divadelní představení a všelijaké svoje hry, které si děti častokrát vymýšlejí samy,“ rozvedl předseda Společenství. Celotáborové hry nakonec vyústí v závěrečné divadelní představení, do něhož je zapojeno celé osazenstvo tábora; na jeden turnus připadá zhruba sedm desítek dětí. (Přítomní zástupci sponzorských firem měli možnost zhlédnout na notebooku videozáznam takového představení z letošního července.)

    Předseda Společenství harmonie těla a ducha Vladimír Bílek s dětskou lékařkou Ludmilou Chýleovou (foto Jiří Majer)MUDr. Ludmila Chýleová: Zhruba třetina dětí, které letos vyjely se SHTD, by na letní tábor jinak nedostala (foto Jiří Majer)„Jako zdravotník, jako dětská lékařka k tomu řeknu pár slov,“ navázala na svého předřečníka Ludmila Chýleová. „Je to tak, že třetina těch dětí by se na letní tábor nikdy nedostala. A tady mají vlastně možnost zúčastnit se ho v plné míře a s respektem k jejich problému, který my dovedeme zajistit. To je pro ně něco, co nelze nahradit. Kolektiv je prostě cosi úplně jiného než rodina – která má dítě jistě v dobré péči, jistě s ním tráví dovolenou a podobně – ale tady má dítě možnost být v úplně jiné pozici. Víte jistě, že i ve školách tyto děti s medikací jsou odmítány i na školy v přírodě, dokonce i na výlety… Tady mají tohle všechno – s tím, že víme, jako to udělat,“ shrnula Ludmila Chýleová.

    Sociální vůz Dacia Dokker, který sponzoři věnovali Společenství harmonie těla a ducha (foto Jiří Majer)V pohostinném prostředí štěrboholského Klokánku se představitelé donátorských firem poměrně obšírně seznámili nejen s aktivitami vyvíjenými Společenstvím, ale i s materiální situací, v níž se SHTD v době jejich rozhodování o sponzorském daru nacházelo. „My jsme si už nevěděli rady, protože dvaadvacet let pečujeme o nemocné dětičky, já už jsem přitom zničil svoje tři osobní auta, a nikdy jsme nedosáhli na prostředky ze státního rozpočtu, abychom to pohotovostní auto získali,“ naznačil jeho význam pro spolkovou činnost Vladimír Bílek.

    Autor